Jdi na obsah Jdi na menu
 


Machu Picchu v Peru

13. 7. 2007

 

Asi 400 metrů nad řekou Urubamba v peruánských Andách leží na horském sedle kultovní místo, které bylo dlouho zapomenuté. Říká se mu Machu Picchu. Jméno je ale vypůjčené od nedaleké hory, protože nikdo neví, jak se toto místo skutečně jmenovalo. Když je objevil v roce 1911 Hiram Bingham, archeolog z Yaleské univerzity, domníval se, že nalezl bájné město Vilcabamba. Tam se uchýlili povstalečtí Inkové a tam také přežili 36 let poté, co Španělé zapudili jejich posledního krále z Cuzka. Bingham byl pohledem, který se mu naskytl, nadšen a své dojmy zaznamenal takto: "Začínal jsem chápat, že tyto zdi se sousedním polokruhovým chrámem... patří k nejkrásnějším kamenným stavbám, které svět kdy viděl, a dech se mi tajil."

 

Obrazek

Neuvěřitelně krásná, rozervaná, a přitom čímsi harmonická scenerie Machu Picchu a okolí je ukázkou asi nejdokonalejšího sepětí vyspělé lidské kultury s okolním prostředím - minimálně co se architektury začleněné do nepřístupné krajiny týče. Zřícené incké svatyně vytvářejí s horským reliéfem dokonalý kompoziční celek. Jenže ze studia některých aspektů inckého náboženství, či lépe řečeno kosmologie, vyplývá, že u Inků bylo sepětí s přírodou daleko intenzivnější, než jsme si schopni při prostém obdivování dochovaných památek představit. Jak asi toto mysteriózní místo, které v současnosti ohromuje každoročně statisíce novodobých poutníků, muselo působit na původní obyvatele And, pro něž měla jeho poloha hluboký mysticko-náboženský význam?

 

 A co vlastně Machu Picchu je? Celá řada vědeckých pokusů o objasnění, proč Machu Picchu vzniklo na tak odlehlém místě, proč bylo ušetřeno ničivého vpádu Španělů a proč bylo nakonec bez boje opuštěno, se ukázala jako neúspěšná. Vše se odvíjí od skutečnosti, že nám incká civilizace nezanechala žádná písemná svědectví (Inkové neznali písmo v našem slova smyslu) a že vpád Evropanů byl příliš rychlý a příliš destruktivní. Ke stále nejčastěji citovaným, dnes již ale vyvráceným mýtům patří, že Machu Picchu bylo chrámem slunečních panen, útočištěm posledních Inků, anebo snad dokonce rodištěm zakladatele incké dynastie. Jiné prameny považují Machu Picchu za jakousi inckou "univerzitu náboženství".

Obrazek

 

 Zdá se, že Machu Picchu bylo v prvé řadě náboženským kultovním místem. Kdy vzniklo, se dodnes přesně neví. Předpokládá se však, že bylo postaveno v polovině 15. století, v období, kdy se říše Inků rozšiřovala a podrobovala si okolní indiánské národy. Podle odhadů tu žilo kolem tisíce lidí a kostry, které byly nalezeny, vzbuzují domněnku, že podle ženského obyvatelstva byl desetkrát vyšší než mužského. Tato skutečnost podporuje teorii, že Machu Picchu bylo centrem uctívání Slunce, kde žily hlavně Sluneční panny.

 

 Na velký význam, který Slunce v této svatyni mělo, poukazuje i Intihuatana (což znamená v řeči Quechů místo, na kterém je připoutáno Slunce). Tato zvláštně tvarovaná kamenná skulptura sloužila možná jako astronomická observatoř. Nikde na světě není podobný komplex, ale předpokládá se, že se tu prováděly důležité propočty slunečních fází. Zdá se, že také souvisí s kultem v době zimního slunovratu, při němž se vyvolával návrat Slunce. Astronomická pozorování se pravděpodobně prováděla i ze Sluneční věže. Je to budova ve tvaru podkovy a má okno, do kterého padaly sluneční paprsky v době zimního slunovratu. Na kult Slunce poukazuje také Chrám tří oken, v jehož středu se nachází vzpřímený kámen, který má vztah k uspořádání oken. Ví se také, že Inkové měli sluneční slavnost. Jmenovala se Inti Raymi a konala se v době letního a zimního slunovratu.

 

Obrazek

 Machu Picchu byl velkolepý komplex se zahradami, terasami, kultovními budovami a paláci. Byly tu vodní kanály, studně a lázně a pěstovala se kukuřice, brambory a zelenina. Terasy, založené na různých rovinách, byly vzájemně propojeny systémem schodišť. Místo, které zůstalo španělským dobyvatelům utajeno, bylo kdysi z neznámých důvodů opuštěno. Možná že byla důvodem občanská válka nebo zhanobení svatyně, o tom se však můžeme jen dohadovat.

 

 Zručnost, s níž byly sestavovány bílé žulové kvádry, aniž se přitom používala malta, je opravdu fascinující. Pečlivě otesané kameny do sebe s perfektní přesností zapadají a tvoří jednotné, velice stabilní stěny, na nichž jsou spáry sotva patrné. Když Bingham objevil Machu Picchu, bylo místo už celá staletí opuštěné a zarostlé džunglí. Musel nejprve místo vyčistit, rozpad se ale překvapivě udržel v mezích. Někdy se tvrdí, že toto stavební dílo nemůže pocházet od Inků. Že prý sice dosáhli vysokého kulturního stupně, ale nevyvinuli žádné techniky na dopravování těžkých materiálů z jednoho místa na jiné. Některé teorie předpokládají, že spolupůsobily mimozemské bytosti. Prostším vysvětlením by bylo připsat toto stavební dílo nějaké ještě ranější kultuře. Místo dává hádanky a zanechává nezodpovězené otázky. Jisté je jen to, že nikdo neví, jak Machu Picchu opravdu vzniklo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

xxxxxxxx

(7divu svata, 17. 2. 2010 18:55)

to je fakt nadhera

7 divu sveta

(semirada, 8. 1. 2009 16:47)

ahojky mas fakt super stranky jen tak dal cobych ti jeste rekla´
ahojky