jajanka.estranky.cz

Současníci vědí o Atlantidě velice málo. Legendy říkají, že její obyvatelé byli vysoké postavy a neobyčejně krásného vzhledu, svobodně překonávali zemskou přitažlivost a ovládali telepatii. Starořecký filozof Platón napsal, že Atlantiďané „si sami způsobili své neštěstí“. Přesto neodkrývají tajemství tragédie. Možná se ho podařilo uhádnout americkému jasnovidci Edgaru Caycemu, který v tranzu uviděl dávno zmizelé světy.

Podle jeho slov používali Atlantiďané pro světské a duchovní cíle krystaly. Viděl velký chrám Boha moří nazývaný Sál světla. Tam se opatroval hlavní krystal Atlantidy – Ohnivý kámen. Měl cylindrický tvar, špička pohlcovala sluneční energii a akumulovala ji ve svém středu. Prvý krystal darovali Atlantiďanům představitelé mimoplanetarních civilizací a upozornili, že s ním mají zacházet velice opatrně, protože je v něm obsažena obrovská ničivá síla. V celku představovaly krystaly největší nahromaděné množství slunečního záření a hvězdného svitu, akumulovaly energii Země, jejich paprsky pronikaly i velice silnými stěnami. Právě díky tomu vybudovali Atlantiďané paláce, a chrámy a rozvíjeli své neobyčejné schopnosti.

Julius César ve svých Zápiskách o galské válce napsal, že nějaký druid mu vypravoval o předcích Gálů, kteří přišly do Evropy z ostrova křišťálových věží. Skleněný palác se vypínal kdesi v moři v centru Atlantiku. Kolem pluly koráby, ale ty které s pokusily přiblížit, ničila nějaká neviditelná síla, zachytila loď a ta navždy zmizela. Někteří z mořeplavců pobývali v Domě skla a nemohli jej opustit. Mýtus dožil až do středověku. V keltských ságách se tato neobjasnitelná síla nazývá „čarovnou pavučinou“. Jeden z hrdinů ságy se dokázaly vyrvat z Domu skla a vrátit se domů. Zdálo se mu, že prožil v paláci celkem tři dny, ale v jeho vlasti uplynulo celých třicet let!!!

Existuje legenda, že část Atlantiďanů, kteří se zachránili, utekla do Tibetu. A třeba na tom něco je …U tamějších národů se uchovalo vyprávění o gigantických pyramidách, ozdobenými velkými krystaly horského křišťalu, které sloužily jako antény pro příjem životní energie z kosmu.